Page 67 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace
P. 67

Co je vlastně chmel?
          Chmel otáčivý (Humulus lupulus L.) je důležitou
          technickou plodinou a surovinou pro výrobu piva. Je
          znám také pro své léčivé účinky, např. jako prevence
          proti Helicobacter pylori (bakterie způsobující
          žaludeční vředy) nebo pro menopauzální komfort. Už
          v 16. století lékař Tadeáš Hájek z Hájku radil užívat
          syrovou rostlinnou šťávu, kořen, odvar z listů a nažky
          chmelové rostliny při různých chorobách. Léčebné
          účinky  chmele  tak  mohly  ulevit  pacientovi  trpícímu
          malomocenstvím, jaterními a  močovými chorobami
          a zácpou.

          Chmele si v 8. století cenil i arabský lékař Mesüe, který
          ho doporučoval na čištění krve či proti žluté zimnici.
          Na chmelových listech si také pochutnávali gurmáni
          v  antickém Římě a  ve středověku si prý šlechtici
          ochucovali mladé chmelové výhonky solí, pepřem,
          octem a olejem.


          Kulturní pěstování chmele úzce souvisí s  výrobou
          piva. Chmelové hlávky dávají pivu charakteristickou
          nahořklou chuť, aroma a  současně působí jako                                                            67
          konzervační prostředek. Chmel se rozhodující měrou
          podílí na celkovém charakteru piva. Jeho přednosti
          jsou od středověku všeobecně známé a  všemi
          odborníky celosvětově bez výhrady uznávané.
          Vyvážený obsah jednotlivých pryskyřic, polyfenolů,
          silic a ostatních látek v lupulinovém zrnu hlávky utváří
          unikátní v  této oblasti světově po staletí utvářené            Typický žatecký objekt, komín bývalé balírny a skladu chmele
                                                                                                 v centru města, Žatec, 2014
          přírodní dílo.


          Chmel je vytrvalou rychle rostoucí pravotočivou                                           Načesaný chmel, 2016
          rostlinou,  která  na  pozemku  chmelnice  vytrvává
          dvacet  a  více  let. Pro  svůj kulturní  růst vyžaduje
          umělou oporu a  dostatek vláhy (kterou získává
          především z půdy), a to pomocí extrémně bohatého
          kořenového systému dosahujícího běžně až 2 metrů.
          Rostlina  chmele potřebuje  dostatek  slunečního
          svitu (v  tuzemských podmínkách průměrné trvání
          slunečního svitu ve vegetačním období 1 300-1 500
          hodin), s  vegetační (duben až srpen) tepelnou
          konstantou (2 000-2 800 °C). Rostlina i v současnosti
          vyžaduje poctivou ruční práci a celoroční péči.

          Za chmelové půdy jsou označovány takové, které mají
          značnou mocnost ornice, odpovídající podíl humusu,
          dobrou vodní i  vzdušnou kapacitu, nízkou hladinu
          podzemní vody a  vhodné mechanické a  chemické
   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72