Kulturní krajina
Chmelařská krajina je jedinečnou prostorovou strukturou, hmotná charakteristika této krajiny je definována jejím reliéfem, řekou, panoramatem vesnic Stekník a Trnovany a města Žatec, a charakterem staveb, které jsou spojeny se zpracováním chmele.
Chmelnice se nacházejí v místech, kde jsou po staletí vhodné podmínky pro pěstování. Důležité je především složení půdy, úroveň spodní vody, expozice plochy vůči slunečnímu svitu, blízkost vodního toku a přírodní bariéry bránící proudění severních větrů.
Vztah mezi člověkem a krajinou pak dokládá také existence vesnických hospodářských objektů, jejich vzdálenost od chmelnic, navázání na lokální komunikace i umístění v rámci usedlostí, jejich velikost, konstrukce, použité stavební materiály i vzhled jejich střech, to vše vychází z potřeby kvalitně, a především rychle zpracovat tuto plodinu, neboť při její dlouhé expozici na vzduchu hrozí její znehodnocení.
V souvislosti s pěstováním a zpracováním chmele se v území nominovaného statku vyvinula specifická struktura cestní sítě.
Pohled od obce Zálužice přes řeku Ohře na chmelnice Chmelařského institutu s.r.o. Žatec v katastru obce Stekník. V popředí detail konstrukce tzv. žatecké drátěnky.
Letecký pohled na Císařskou cestu a chmelnice Chmelařského institutu s.r.o. od vesnice Stekník směrem k Trnovanům a městu Žatec.
Chmelnice využívají drátěné konstrukce, jejichž konstrukční princip spočívá v drátěném stropu, tvořeném příčnými (nosnými) dráty, spojujícími příčné řady podpěrných sloupů (dřevěné, betonové), a řadovými dráty, sloužícími k zavěšování chmelovodů (vodících drátků pro růst chmelových rostlin).
Letecký pohled na zámek Stekník obklopený chmelnicemi Chmelařského institutu s.r.o. V pozadí obec Hradiště a krajina Českého středohoří.