Page 13 - CZ_UNESCO_Zatec_2021_Nominace

území historického Pražského předměstí, od kterého se liniích zjevných v krajině (komunikace, terénní zlomy,
hranice komponenty vrací zpět k severní části. potoky) nebo je jedinečně určena hranicemi katastrálních
a administrativních území. Zároveň jsou v maximální
Hranice začíná na severu v ulici Příkré, p. p. č. 6800/1 míře využity dlouhodobě stabilní hranice dotčených
a vede východně ve směru hodinových ručiček osou katastrálních území a samosprávných obcí, v případě
ulic Příkré a Nákladní, p. p. č. 6810/1, přetíná Kruhové potřeby sleduje hranice i přesné hranice jednotlivých
náměstí, p. p. č. 6775/1 a dále vede osou ulice U odborů, pozemků, jak jsou zaznamenány v katastru nemovitostí;
p. p. č. 6781/3 a 6781/1, láme se k jihu po ose ulice to vše s cílem, aby ochranné funkce a související výkon
Fűgnerovy, p. p. č. 6781/1, láme se k východu a vede po státní správy byl v území nárazníkové zóny jednoznačný
ose ulice Tyršovy, p. p. č. 6777/1 jihovýchodním směrem. a co nejsrozumitelnější.

Pak mění směr k západu a vede osou ulice Pražské, p. p. V plném rozsahu zahrnuje nárazníková zóna hlavní
č. 6960/1, dále osou Komenského aleje, p. p. č. 6960/2 až spojující silnici mezi oběma komponentami, stejně
k ulici Masarykově, p. p. č. 6787/1. Zde se hranice stáčí jako linii řeky Ohře a z mladších liniových jevů v území
k severu na jihozápadní roh p. p. č. 505/1 a pokračuje i příslušné úseky dvou místních železnic, jejichž role
směrem západním po jižní hranici st. p. č. 505/1, p. p. č. v rozvoji zpracování a obchodování s chmelem je rovněž
221, 220/1, st. p. č. 508, 510/2, 1133/2, p. p. č. 233/4, 233/3, významná. V neposlední řadě nárazníková zóna obsahuje
st. p. č. 511, p. p. č. 6789, 6730/13, 6730/16, st. p. č. 974, některé významově související kontextové stavební celky
975 a p. p. č. 6730/14. Na západním rohu tohoto pozemku doplňující celý příběh zdejšího pěstování a šlechtění
se hranice láme východním směrem a pokračuje po a zpracování chmele, jimiž je areál Chmelařského institutu
severních stranách p. p. č. 6730/15, st. p. č. 1577/2, opět (výzkumný a šlechtitelský subjekt) při západním okraji,
p. p. č. 6730/15, 6730/12, st. p. č. 3129, p. p. č. 6730/6, st. dále novodobý moderní zpracovatelský areál podniku
p. č. 973, p. p. č. 6730/4, 6731/1 a 6731/10. Zde se hranice Chmelařství, Družstvo Žatec, severně od komponenty
stáčí k jihovýchodu po hranicích p. p. č. 6731/9 a 6731/3, 02 při železničním uzlu, a také v minulosti významný,
opisuje severní a východní stranu p. p. č. 246/1 a kolmo ale dnes již nefunkční exportní pivovar Dreher. Území
překračuje ulici Pod známkovnou, p. p. č. 6798 směrem nárazníkové zóny zároveň zahrnuje další produkční
k severozápadnímu rohu p. p. č. 246/5. Dál hranice statku chmelnice (například severně od komponenty 02
pokračuje východním směrem po severních stranách p. nebo v území podél řeky Ohře), které nejsou sice tak
p. č. 246/5, st. p. č. 1977/1, p. p. č. 252/4, st. p. č. 533/3, koncentrované jako v komponentě 01, ale dotvářejí
p. p. č. 252/2 a st. p. č. 539. Zde se stáčí k severu a kolmo celkový obraz nominované kulturní krajiny a budou 13
překračuje ulici Chmelařskou, p. p. č. 6794/1 směrem na tvořit i vítané širší zázemí statku pro rozvolnění cílů
jihozápadní roh p. p. č. 909, kterou obchází ze západu potenciálních návštěvníků území, kteří budou chtít
a severu. specifika pěstování chmele sledovat v širším kontextu.

Pokračuje směrem k východu po severní hranici p. p. Velký rozsah a charakter nárazníkové zóny tak může
č. 909, st. p. č. 549, 550/1, 552/3 a 552/1 k místu, kde zajistit do budoucna sledování a koordinovaný rozvoj
severním směrem překračuje komunikaci p. č. 6794/1 dalších prezentačních aktivit souvisejících s hodnotami
a po západní straně st. p. č. 554 a p. p. č. 6753 směřuje statku a rozvíjení návštěvnické infrastruktury mimo
do ulice Příkré, kde se stáčí na sever a podél hranice vlastní statek.
středověkých hradeb přijde okolo areálu žateckého
pivovaru do svého výchozího bodu. MAPA A4 NOMINOVANÉHO STATKU
Následující mapa nabízí přehled umístění komponent.
Společná nárazníková zóna obou komponent Detailní mapy jsou součástí kapitoly 1.e.
Pro obě komponenty byla definována společná
nárazníková zóna, která byla vymezena tak, aby
vytvořila přiměřený prostor pro zvýšenou kontrolu
aktivit v okolí nominovaného statku. Tímto propojením
bude posílena vnitřní funkční integrita statku i obecné
povědomí o historických a prostorových souvislostech
obou komponent. Společná nárazníková zóna chrání
hodnoty nominovaného statku díky jednotlivým právním
předpisům platným na jejím území, a zajišťuje i jeho
vizuální integritu.

Rozsah nárazníkové zóny je založen na racionální
kombinaci přírodních terénních daností v území
a funkčním využitím území, jež s nominovanou krajinou
úzce souvisí. Hranice nárazníkové zóny je vedena
v maximální možné míře po existujících jednoznačných